Email: janwe7@seznam.cz

Úvod

Koncovky

Studium šachu je dobré začínat od koncovek.  A to zejména od jednodušších pozicí s malým počtem figur a pěšců. To odpovídá i jedné základní pedagogické zásadě, která říká, že problémy se mají studovat od jednoduššího ke složitějšímu Tento postup doporučoval svého času R. Capablanca (mistr světa v šachu) a někteří další velmistři jeho, nebo i pozdější doby.

Řekl: „K tomu, abychom zdokonalili naši hru je nutno především se naučit hrát koncovky. Toto umění lze nabýt bez ohledu na to, zda jsme již zvládli ostatní části šachové partie. Současně zahájení a střední hru je třeba studovat s ohledem na možný dopad na koncovku, která z těchto pozicí vzniká“.

Studium zahájení seznamuje začátečníka se specifickými vlastnostmi figur, jejich vzájemné souhry a mechanizmy boje mezi nimi navzájem. Proto by studium koncovek mělo předcházet studiu zahájení a střední hry.

Studium koncovek není důležité samo osobě, ale rozvíjí cit pro pozici, obecnější chápání šachu a zvyšuje úroveň hry šachisty celkově.

Koncovka jistě není nudné završení bohaté střední hry. Koncovka je část partie, ve které se dosažené výhody ve střední hře realizují a tato realizace (materiálního charakteru) se v žádném případě nemůže jevit jako úkol podřadného významu. Naopak, k tomu je nutno veškeré umění a mistrovství hráče.  

Proto, aby se tomuto umění hráč naučil je třeba začít od elementů (základních pozicí). Bývalý mistr světa Smyslov k tomu řekl:“ Nikde se tak neprojeví logika myšlení, jako v závěrečné části partie (matematika šachu)“.

Na rozdíl od teorie zahájení a střední hry, které se stále trvale vyvíjejí, je teorie koncovek relativně stabilní, zejména pokud se týče elementárních (základních pozicí). Již formulovaná pravidla (zásady, principy) mají značný praktický význam.

Formálně je možno koncovku definovat takto:

Koncovka je taková pozice, kterou můžeme zhodnotit (stanovit výsledek hry) tím, že toto hodnocení doložíme konkrétními variantami, které představují nejlepší možnou hru obou stran.

Koncovky můžeme (podmínečně) rozdělit a tři základní skupiny:

  1. Teoretické
  2. Praktické (problémové)
  3. Umělecké (studie)

Do první skupiny patří pozice podrobně proanalyzované, a jejíchž řešení a nejlepší plány (postupy) obou stran jsou, dovedeny do konkrétních (nejlepších) variant hry a které jsou již dobře známé. Teoretické koncovky (konkrétní známé pozice) je nutné znát! Jsou orientačními body, které šachistovi pomáhají v plánování hry. S postupným rozvojem teorie počet těchto pozicí roste.

Problémové pozice vznikají v reálné hře a z nich může jedna ze stran přejít do výhodné teoretické pozice.

Studie jsou pozice, které se zpravidla skládají z dvou částí:

  • Zahrnují poměrně složitý studiový element
  • S přechodem v závěru do teoretické koncovky

Podívejme se na charakteristické zvláštnosti koncovky

V koncovce je základním strategickým cílem dovedení pěšce na poslední řadu, jeho proměna ve figuru (zpravidla dámu) a tím dosažení významné zněny v poměru sil. Z toho důvodu význam pěšců v koncovce prudce roste. Pokud ve střední hře převaha pěšce obyčejně rozhodující roli nemá, naopak často jedna ze stran pěšce obětuje s cílem dosáhnout iniciativu, zato v koncovce výhoda pěšce v mnoha případech je dostatečná k dosažení vítězství.

Pokud králi nehrozí mat, jak to mu je v předcházejících etapách partie, může se aktivně zapojit do boje. V koncovce se král stává aktivní figurou, napadá pěšce a figury soupeře, často se jako první prolamuje (vniká) do pozice soupeře.

V koncovce, kdy na šachovnici zůstává málo figur, hodnota každé z nich vzrůstá. Jestliže ve střední hře často stačí vytvořit převahu na určité části šachovnice (zpravidla tam, kde se nachází nepřátelský král), potom v koncovce je třeba aktivizovat a organizovat spolupráci všech sil.

Obdobně je to i s plány hry. V zahájení i ve střední hře plány hry často mohou odrážet povahu, vkus a fantazii hráče, v koncovce se plány zpravidla musí podřídit zvláštnostem pozice a každý hráč je nucen volit jeden, konkrétní plán. Tento plán je typický pro daný typ koncovky, a pouze on vede ke kýženému cíli.

Koncovky, ve kterých je méně figur a pěšců se snadněji formalizují a klasifikují a i osvojují, na rozdíl od ostatních stádií partie. V tomto smyslu je koncovka blíže vědě, než umění a sportu

Za dlouhou historii šachu jsou podrobně prozkoumány tisíce pozicí koncovek. Je přesně stanoven jejich výsledek na základě nalezených nejlepších plánů hry obou stran. V takových pozicích hlavní roli hrají znalosti hráčů, a nic nemůže změnit daný výsledek. Proto v koncovce, ve srovnání se střední hrou, vzrůstá role teorie, zejména přesné konkrétní znalosti.

Mnohé pozice koncovek představují určité logické úlohy s jedním jediným řešením.

S rozvojem počítačových a informačních technologií je třeba si povšimnout jejich vlivu na rozvoj teorie koncovky. Specializované šachové programy určené k analýze různých typů koncovek se principiálně liší od běžných šachových programů určených ke hře (příklad Fritz).

Ve výzkumu koncovek se využívají a uskutečňují jiné ideje. Rozbor možných variant se vede metodou od konce (ne jako obyčejně od začátku), tedy od matových pozicí (nebo pozicí, které nevyvolávají pochyb o výsledku) k té, která je výchozí. Podobný výzkum se jeví jako vyčerpávající (ve smyslu vyčerpaní všech možností dané pozice) a v tomto smyslu připomíná matematickou teorii.

S pomocí těchto programů bylo získáno mnoho nových zajímavých výsledků, které mají teoretický a praktický význam. V uplynulém období bylo pomocí počítačů analyzováno mnoho zajímavých a důležitých pozicí se 4, 5 a 6 figurami včetně králů. Známý program Tompsona při tom automaticky generoval základní báze (souhrn variant) výsledků. Obdobně projekt Chess Analysis Project si klade za cíl analyzovat a hodnotit pozice vybraných koncovek.

V následujícím textu se seznámíme s těmito druhy teoretických koncovek:  

  1. Technické (matování samotného krále)
  2. Pěšcové koncovky (králové a pěšci)
  3. Koncovky lehkých figur (jezdec a střelec proti pěšcům nebo proti sobě navzájem s pěšci nebo bez pěšců)
  4. Věžové koncovky (věž proti pěšcům, věže proti pěšcům)
  5. Dámské koncovky (dámy proti sobě, s pěšci nebo bez nich)
  6. Smíšené koncovky

Nejvíce jsou zastoupeny koncovky pěšcové a věžové, protože se vyskytují nejvíce v praktické hře. Výhodou této knihy je, že soustřeďuje z mnoha zdrojů na jednom místě všechny známé teoretické pozice, které by měl každý šachista znát.

 

Obsah kapitol

1.     Technické koncovky

2.     Pěšcové koncovky

2.1 opozice

2.1.1     geometrická opozice

2.1.2     jezdcová opozice

              2.2 pravidlo čtverce

2.3 vzdálený volný pěšec

2.4 pěšcový průlom

2.5 patové kombinace

2.6 odražení patu

2.7 škodliví pěšci, přehrazení, nevýhoda tahu

2.8 prostor, čas, poziční boj

3.     Koncovky lehkých figur

3.1 jezdec proti pěšcům

3.2 jezdec s pěšcem proti jezdci

3.3 střelec proti pěšcům

3.4 jednobarevní střelci

3.5 různobarevní střelci

3.6 jezdec s pěšcem proti střelci

3.7 střelec s pěšcem proti jezdci

3.8 dva střelci

4.     Věžové koncovky

4.1 věž proti pěšcům

4.2 věž s pěšcem proti věži

4.3 věž s pěšcem proti věži s pěšcem

4.4 věž s dvěma pěšci proti věži s jedním pěšcem

4.5 věž s dvěma pěšci proti věži

5.     Dámské koncovky

5.1 dáma proti pěšcům

5.2 dáma s pěšcem proti dámě

6.     Smíšené koncovky

6.1 dáma proti lehkým figurám

6.1.1     dáma proti jezdci

6.1.2     dáma proti střelci

6.2 dáma proti dvěma lehkým figurám

6.3 dáma proti věži

6.4 dáma proti dvěma věžím

6.5 věž proti dvěma figurám

6.5.1     věž proti jezdci

6.5.2     věž proti střelci

6.6 věž s dvěma lehkými figurami proti věži

6.6.1     věž s jezdcem proti věži

6.6.2     věž se střelcem proti věži

 

Něco o tomto studijním materiálu

Materiál je překladem studijní pomůcky Šachové školy pro rezervu olympioniků RF. Materiál zpracoval B. M. Musin 2001.

Je určen pro začínající šachisty. Obsahuje přehled všech základních teoretických koncovek všech typů. Teoretické koncovky jsou takové, jejihž řešení je jednoznačné a představují vzorové postupy pro daný typ pozice. Pro šachistu představují určité vodítko jak se orientovat v řešení praktických koncovek, jejiž výsledek není možno jednoznačně určit, pro jejich značnou složitost.

Materiál vznikl výběrem těchto koncovek z následujících učebnic:

Krogius, Zákony koncovek

Averbach, Co je nutné vědět o koncovkách

Averbach, a kol. Šachové koncovky

Pančenko, Teorie a praxe koncovek

Portiš, Śarkózi, 600 koncovek

Levenfiš, Smyslov, Teorie věžových koncovek

Šerešvský, Strategie koncovky

Dvorecký, Umění analýzy

Dvorecký, Jusupov, Technika v šachové hře

Karpov, Gik, Šachová témata

Celkem je do tohoto výběru zahrnuto 224 koncovek. Ke každé je proveden komentář s vysvětlením a správné řešením. Veškeré diagramy jsou zpracovány ve formátu pgn a lze je přehrát v jakémkoliv vhodném prohližeči. Zájemci se mohou s jednim z nich seznámit na jiném místě těchto stránek.

Obdobný materiál není v češtině k dispozici.